Chov hospodářských zvířat vs. životní prostředí

Chov hospodářských zvířat pro maso, kůže, vejce, či mléko by se dal označit za globální katastrofu ohrožující nejen přírodní bohatství Země, ale i lidstvo samotné. Homo sapiens chová na Zemi přibližně 150.000.000.000 zvířat, aby ukojil svoji pomýlenou představu o nutnosti konzumace živočišných bílkovin. Z toho 60 mld živých bytostí, kterým říkáme zvířata, jdou na jatka.

Ano, je to tak, slyšíme to od lékařů, z reklam, kusy naporcovaných zvířat na nás působí z billboardů, či stránek časopisů. Velké množství pořadů v televizích propagují kulinářské dovednosti kuchařů, kteří ve svém umění nepokročili dále, než k úpravě mrtvých zvířat, které však označujeme za vepřové, jehněčí, skopové, hovězí, či kuřecí. Zatím jsme se v Evropě nepropracovali k běžnému pojídání koniny, či psů a koček, ale co není, může být.

Živočišná výroba je hlavní příčinou VYMÍRÁNÍ DRUHŮ, MRTVÝCH ZÓN V OCEÁNECH, ZNEČIŠTĚNÍ VODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.

Vraťme se však k masu a životnímu prostředí. 150 miliard vězněných zvířat musí jíst, což znamená 2/3 zelené produkce, co lidé vypěstují na polích na celé planetě. Tento nekonečný zástup zvířecích vězňů čekajících na popravu bez soudu, však musí také pít sladkou vodu, což je pro současný svět obrovský problém. Všechna tato zvířata musíte někam umístit, všechna potřebují vylučovat, tedy močit a kálet.  Aby tato masa utrápených bytostí přežila do popravy tyto otřesné podmínky, v tak obrovských počtech, které známe ze světových velkochovů, musí být krmena antibiotiky. Aby rychleji rostla a vyplatilo se to, musí být krmena růstovými hormonyAby měla dostatek potravy, musí být vytvořena geneticky upravovaná strava. Všechny tyto aspekty velkochovů ovlivňují spotřebitele. Vneseme-li do této problematiky trošku nutné empatie, tak navíc lidé konzumují maso, do něhož se z organismů umučených a zavražděných zvířat transformoval strach, doslova miliony tun negativní energie, hrůzy, bolesti a beznaděje. Tohle všechno mají lidé na talíři. Dobrou chuť.

Pomineme-li problematiku systémového stravování lidstva, které mají v rukách bezduchá a chamtivá monstra nadnárodních společností (a nejen jich), tak se nemusíme přesunovat až tak daleko, poněvadž budeme řešit výkaly a moč. Látky plné hormonů, antibiotik a stresu tečou do řek a oceánů, kde jsou těmto jedům vystavena další zvířata, včetně vzácných mořských savců i ryb. Mořské ryby jsou nám předhazovány jako součást zdravé výživy. Opět lež! V jejich organismech se všechny ty jedy usazují, včetně mikroskopických plastových částeček, poněvadž neprobuzené lidstvo vyhodí ročně do oceánů kolem 80.000.000 tun plastových odpadků, v jejichž důsledku doslova vymírají velryby, delfíni, manty, žraloci velrybí, či mořské želvy.

Skvěle udělaný dokumentární film COWSPIRACY, který by jste měli vidět… ke shlédnutí zde: THE COWSPIRACY 

Dokument Cowspiracy si pokládá palčivou otázku – proč velké světové organizace na ochranu životního prostředí mlčí o největší ekologické hrozbě současnosti? Podle OSN je nejvýznamnějším znečišťovatelem planety a zároveň největším zdrojem skleníkových plynů živočišná výroba, tedy produkce masa, mléka a vajec. Nikdo o tom však nemluví. Spolu s filmaři se proto pokusíme nahlédnout do zákulisí velkých organizací jako je Greenpeace a položíme jim velmi nepříjemnou otázku. Co – nebo kdo – jim brání říkat pravdu?