CO OHROŽUJE MOŘSKÉ ŽELVY?

Mořské želvy zde jako druh existují již stovky milionů let. Jsou to prehistoričtí mořští plazi, kteří jsou v současné době kriticky ohroženi vyhynutím, a příčinou jejich vymírání je člověk. Pokud nám to není jedno, tak pro vás máme několik zajímavých informací a rad.

IGELITOVÉ SÁČKY V OCEÁNU

mořské želvy je zaměňují za svoji přirozenou potravu, medúzy, a po pozření plastových sáčků – odpadků, hynou na ucpaná střeva, či udušení. Nikdy neodhazujte odpadky do moře, což se týká především pobytu na lodích, či v přímořských resortech. Ohlídejte si, co dělá s odpadky posádka lodí. Pokud uvidíte v moři, či na pláži plastový průhledný sáček, tak jej seberte a odhoďte do koše. Věřte, že jste udělali dobrý skutek.

HOTELOVÉ RESORTY NA PLÁŽÍCH

některá hotelová přímořská ubytovací zařízení vyrostla u pláží, kde v minulosti kladly svá vajíčka mořské želvy. Nepodporujme urbanizaci pobřeží, kde vznikají velké osvětlené hotely, poněvadž právě onen zdroj silného světla způsobuje úmrtí malých vylíhnutých želviček, které se místo do Měsícem osvíceného moře vydají za silným zdrojem světla do vnitrozemí a zahynou.

KONZUMACE ŽELVÍHO MASA A VAJEC

jeden ze zločinů restauračních zařízení, kdy si dovolí svým hostům nabízet takové zvrácené menu. Jakékoli zapojení se do tohoto ohavného zločinu, z nás samotných činí spolupachatele, ne-li zločince. Všichni víme, že nic takového nepotřebujeme a je to jen důkaz o naší snobské představě o životě bez morálních hodnot, nebo podlehnutí pokušení ochutnat něco zvláštního. Též nás může motivovat omamný pocit, že si to můžeme dovolit, že na to prostě máme. Je to však nutné?

Rybí trh v Sorongu na Papui. Želva na maso. 
Želva chycená domorodci s proraženou zadní ploutví, kde má protažený provaz, aby neutekla. Čeká na kupce na maso.

Vybraná chráněná vajíčka z kladiště mořské želvy a určená k prodeji na jídlo.
Vajíčka mořské želvy určena k prodeji na jídlo. 

Černý trh s mořskými želvami na Bali. 

SUVENÝRY

Sušená mořská želva jako suvenýr. 

Suvenýry z krunýřů mořských želv, či jejich vysušená těla, aneb opět další nesmyslný suvenýr, kdy si lidé ve svém vymazleném rodinném hnízdečku vystaví jako vzpomínku na dovolenou nějakou vypreparovanou mrtvolu, jako důkaz našeho osobního selhání a výpadku zdravého rozumu. Pro mnoho lidí důvod ke chlubení se suvenýrem, který jiní nemají, tedy dávání na odiv své „výjimečnosti“, která je však zastíněna nesprávně vyhodnocenou situací. Místo obdivu tak můžeme sklidit opovržení a oprávněnou kritiku za našimi zády, která z nás neudělá hrdinu, nýbrž neznalého hlupáka.

ZÁCHRANNÉ PROJEKTY, KTERÉ ČASTO OHROŽUJÍ MOŘSKÉ ŽELVY

 

V posledních několika desítkách let se ve světě roztrhl pytel s projekty na záchranu mořských želv. Vznikají různé záchranné stanice, které se honosí nálepkou ochránců mořských želv. Jaká je však skutečnost?

 

Mořské želvy, karety a kožatky kladou svá kožovitá vajíčka na pláže, kde je ohrožuje pytláctví, tedy ilegální sběr vajec. Záchranné stanice nám tvrdí, že je zachraňují tím, že snůšky vajec vybírají a umisťují je do speciálních chráněných ohrad, kde nechají želvičky bezpečně vylíhnout a pak je vypustí zpět do moře. Je to však pravda? Nikoliv! V okamžiku, kdy želva vajíčka naklade, tak by se s vajíčky nemělo manipulovat, jinak ohrozíme život plůdku. Hloubka a umístění vajíčka ve snůšce rozhoduje o vývoji želvičky a o jejím pohlaví. Jakákoli manipulace je špatná a ohrožuje želví snůšky. I kdyby se podařilo želví snůšky dostat z písku tentýž den po nakladení, tak vzniká další a ještě závažnější problém. Každá želvička, která se vylíhne má 48 hodinovou hyperaktivitu, tedy je od přírody nastavena na dvou denní maximální fyzickou námahu dostat se co nejdále od pobřeží, kde má větší šanci přežít, nežli v pobřežních vodách, kde na ni čekají přirození predátoři. V okamžiku, kdy želvičku na projektech umístí do bazénů a nechají ji tam „zesílit“, tak ji naopak mimořádně ohrozí. Naruší se tím přirozený vývoj, který příroda nastavila po milionech let úspěšného vývoje. V některých případech je mortalita, tedy úmrtnost, takových želviček až 100%, tedy se takové projekty zcela míjejí účinkem a je to jen vyhazování peněz do vzduchu.

Dalším velikým problémem je fakt, že takové projekty vytvářejí různé líbivé turistické programy, které umožňují turistům vypustit svoji želvičku za pár dolarů a tím podpořit provoz „záchranných“ stanic. Průšvih je v tom, že želvičky nevypouštějí na jejich skutečných kladištích, tedy želvička není schopna návratu na vhodné místo k dalšímu kladení vajec. Želví samice se totiž vrací vždy do oblasti, kde se samy vylíhly. V okamžiku, kdy jsou mláďata vypuštěna na urbanizovaných plážích (např. Kuta na Bali), tak dochází k obrovskému riziku úmrtnosti celé další populace želv. I kdyby se stalo, že želví samice přežije a vrátí se za mnoho let do oblasti, kde byla vypuštěna, tak většinou nenaklade, poněvadž želvy kladou tam, kde nejsou urbanizované oblasti, tedy bez hotelů a světel. Připustíme-li, že se želva zázrakem rozhodne na pláž vystoupit a klást, tak jí zde hrozí psi, velcí nepřátelé želv. Pokud i tohle přestála a nakladla na zcivilizované pláži, tak želvičky po vylíhnutí jdou za světlem Měsíce, jenže pokud jsou tam i jiná silná osvětlení, tak se vydávají místo do osvíceného moře do vnitrozemí za silnějším světlem a tam hynou. A opět přichází na řadu hladový a zubožení psi a kočky.

 

Po všech těchto informacích si musíte udělat svůj obrázek na systémovou záchranu mořských želv sami a zvážit, zda chcete takovou záchranu podporovat. Ve skutečnosti jsou takové projekty především živobytím pro lidi, nikoli záchranou pro želvy. Jak se tedy dají želvy skutečně chránit?

 

Je to mnohem jednodušší a levnější, nežli by se mohlo na první pohled zdát:

 

  1. Chránit jejich přirozené kladiště před pytláky v období kladení vajec

  2. Čistit pláže a podmořský svět od plastových odpadků, poněvadž želvy zaměňují igelitové sáčky za svoji přirozenou potravu, medúzy, a po pozření sáčku zemřou.

  3. Čistit jejich přirozené kladiště, poněvadž zde samicím i mláďatům hrozí zamotání se do plastových a jiných odpadků.

  4. Nekupovat žádné suvenýry z želv.

 

Přínos záchranných stanic je možný pouze v případě, že půjde o záchranné a rehabilitační centra pro dospělé želvy zabavené z černých trhů, transportů a ilegálního obchodu. Takové želvy potřebují pomoci a hlavní snahou by mělo být je vyléčit a vypustit zpět do oceánu. V případě, že jsou želvy nezachranitelné, či zmrzačené, by měly být milosrdně uspány, nikoli využívány jako výstavní zajatci a propagační materiál. Jsou to živé bytosti, nikoli zboží, či součást expozice. Pouze ve výjimečných případech by se mohlo přistoupit na vzdělávací přínos s ukázkou takto zmrzačené želvy v zajetí, aby si lidé uvědomili vážnost současné situace, kdy se reálně bojuje o jejich přežití na této planetě.