VELRYBY V OHROŽENÍ

Velryby jsou symbolem krásy, inteligence a dokonalosti v oceánech celého světa.

Největší z nich, plejtváci obrovští, dosahují hmotnosti až 190 tun a měří až 33 metrů. Jejich velikost je srovnatelná s dopravním letadlem Boing 737. Největším ozubeným kytovcem je vorvaň obrovský, který se dokáže potopit na nádech až do 3.000 metrové hlubiny. Velryby, v 90% lidí na Zemi, budí radost, respekt, pozitivní emoce, ale i přesto je těch zbylých 10% lidí vraždí a konzumuje.

Důvod? Peníze a chamtivost!

 

Lov velryb celosvětově upravuje Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství a Mezinárodní velrybářská komise (IWC), čehož je součástí i Česká republika od roku 2004. Ačkoliv by se dalo říci, že by touto regulací velryby mohly být uchráněny od neetického lovu a nesmysluplného vybíjení vůči penězům, tak lobby států požadující obnovení lovu velryb je natolik silné, že není jisté, zda li budou velryby od vybíjení i nadále uchráněny.

I přes moratorium zákazu lovu velryb jsou země, jako Japonsko, Norsko, Faerské ostrovy (Dánsko) a Island, které v lovu pokračují. V těchto zemích lze velrybí maso objednat i na jídelním lístku v turistických restauracích, což považujeme za zločin. Každý turista a člověk, který se oddá takovému pokušení, tím podpoří vraždění velryb, z nichž většina masa putuje do Japonska.

Výjimkou za zákaz lovu velryb jsou obyvatelé Sibiře, Aljašky a Grónska, kde se lov některých druhů velryb povoluje a to z důvodů obtížného shánění potravy v těchto částech země. Nicméně i oni musí dodržovat určité limity a dalo by se i zde polemizovat nad významem a důležitostí v dnešní době.

Za zmínku stojí i Faerské ostrovy, jakožto autonomní součást Dánska.

Japonsko:

Japonsko se v 21. století neustále odvolává na lov pro vědecké účely (většina masa končí v restauracích), čím fiktivně obhajuje svůj business  a uplácí jiné státy, aby hlasovali proti moratoriu.

Faerské ostrovy:

Každoročně se u pobřeží Faerských ostrovů konají krvavá jatka na rodinách (stádech) kulohlavců černých, kteří tudy proplouvají. Místní obyvatelé vytvářejí zvukové stěny svými čluny a nahánějí nebohé bytosti do zátok, kde je místní ubožáci doslova zmasakrují bodáky a jinými primitivními nástroji.

Obyvatelé Faerských ostrovů si své vraždění obhajují tradicí, myslím že na základě fotodokumentace si každý empatický smýšlející člověk může udělat svůj vlastní obrázek o významu a etice této „tradice“.

Island:

Když dorazíte například na Island, tak na jedné straně přístavu narazíte na nabídku pozorování velryb a na druhé straně v přístavních restauracích nabízejí velrybí maso jako pochutinu. Většinová část populace Islanďanů nesouhlasí s lovem velryb, nicméně politické lobby a vlastní vládní zájmy ze zisků z tohoto nesmyslného zabíjení má bohužel i přes většinový odpor veřejnosti zatím větší váhu, než samotný zákaz lovu.

Pokud chcete, aby se Island nepodílel na zabíjení velryb, podpořte svou návštěvou společnosti nabízející pozorování velryb a odmítněte velrybí maso v restauracích.

 

 

Indonésie:

Za zmínku stojí indonéská rybářská vesnice Lamalera, která do dnešních dní loví vorvaně, delfíny, kulohlavce, kosatky, velrybí žraloky, či manty. Tato vesnice je křesťanská, tedy zde není problém s konzumací masa ze zvířat jako jsou prasata, slepice či ryby. Peníze, které však získají z prodeje masa kytovců Japoncům a Číně jsou však tak lukrativní, že se jim vyplatí si onu „tradici“ obhajovat i za cenu toho, že se každoročně stav těchto nádherných bytostí zmenšuje.

Nemalou měrou se na zabíjení kytovců podílí i turismus, který se na vraždění těchto tvorů jezdí dívat. Turisté totiž tuto vesnici  navštěvují, aby tato jatka pozorovali, a platí za to vesničanům jako za turistickou atrakci. Pokud se rybářům podaří ulovit samce, tak jeho sušený penis prodávají Japoncům, stejně jako velké vorvaní zuby.

Vesnice už dávno není závislá na lovu velryb a jedná se spíše o uměle udržovanou tradici a absolutní přežitek. Indonésie kvůli této vesnici nepodepsala moratorium na zákaz lovu velryb.

 

Tímto žádáme všechny cestovatele a turisty, aby tuto vesnici nenavštěvovali za tímto účelem, poněvadž se tím přímo podepíší pod vraždění inteligentních živých bytostí a umažou si ruce od velrybí a delfíni krve, kterou možná nikdy nesmyjí.

 

Konzumací masa takových zvířat zcela šlapeme po hodnotách ochrany přírody a vracíme se do 19. století, které pro velryby znamenalo téměř zkázu. Buďme jiní a tvořme společnými silami Nový a lepší svět bez zbytečného zabíjení zvířat, kdy je hlavním motivačním aspektem chamtivost, hloupost, neurvalost, ignorace a pokrytectví. Navíc maso velryb obsahuje velké množství nebezpečných chemických látek jak jsou polychlorované bifenyly, DDT a nebo rtuť, kterou do sebe dostávají z dnes již kontaminovaného moře a oceánů.

Více informací o ohrožení velryb a jiných kytovců se dozvíte na stránkách australské organizace Sea Shepherd (Mořští pastýři), kteří pomocí svých námořních flotil doslova bojují o životy těchto úchvatných bytostí… www.seashepherd.org

 

Více o historii lovu velryb zde: Lov velryb a jeho dopady na velrybí populace.